Aktivní záloha je v současné době nedílnou součásti ozbrojených sil České republiky, o čemž svědčí i její postavenív Koncepci výstavby ACR do roku 2030, kterou nedávno schválila vláda České republiky. Nerad se vracím příliš do minulosti, přesto mi ale nedá, abych nevzpomenul začátky výstavby jednotek aktivních záloh. První zmínky o jednotkách tohoto typu se začaly objevovat někdy okolo roku 2004. Prvotní nadšení ale záhy vystřídalo procitnutí do reality. Určitá nedůvěra nás profesionálů k „těm záložákům“, nedostatečné materiální vybavení, osnovy výcviku tvořící se za pochodu a také absence legislativního ukotvení v rámci ozbrojených sil, to všechno bylo nutné postupně překonávat a řešit.
A když jsem se dnes ráno na internetu dočetl, že se ze zahraniční operace vrátil první příslušník aktivních záloh, ředitel pražské záchranky, pan MUDr. Kolouch, měl jsem upřímnou radost, že se potvrdila opodstatněnost výstavby těchto jednotek. Velké poděkování patří samotným příslušníkům, které jsem svého času nazýval „srdcaři“, ale uznání a díky patří také jejich rodinám, zaměstnavatelům, stejně jako členům Výboru pro obranu Poslanecké sněmovny v čele s paní poslankyní Janou Černochovou. Pochopitelně, že nesmím zapomenout ani na velitele a náčelníky, kteří byli motorem těchto změn, velitele vojenských útvarů a ředitele Krajských vojenských velitelství, kteří se nedali odradit problémy a podporovali mě v mém úsilí. Při odchodu z funkce náčelníka generálního štábu jsem předpokládal, že počet příslušníků jednotek aktivních záloh by měl dosáhnout deseti tisíc. A přesně to je číslo, které je dnes uvedené ve zmiňované Koncepci, takže se ukázalo, že naše tehdejší kalkulace nebyla vůbec lichá.
Bylo by zbytečné opakovat úkoly jednotek aktivních záloh. Dnes jsou připraveny plnit úkoly jak na území naší republiky, tak i v zahraničních operacích. Občanům ČR, kteří do jednotek aktivních záloh vstoupili, bych chtěl, už jako civilista, říci: „Děláte pro Českou republiku dobrou práci a my to vidíme“.